Bolest ucha

6.2. Onemocnění středního ucha

Katar Eustachovy trubice (tubotympanální katar)  se projevuje zaléháním ucha a občasnou  bodavou bolestí v uchu, většinou dohromady s nachlazením ( „rýmou“). Při smrkání může pacient cítit „zapraskání“ v uchu,  spojené s dočasným odlehnutím. Při  vyšetření  s použitím mikroskopu vidíme vpáčený bubínek (z důvodu podtlaku ve středouší).
 
Když je bubínek průhledný a vidíme za ním tekutinu s  bublinkami vzduchu,  je to z důvodu špatného otevírání  Eustachovy trubice, která je kvůli zánětu oteklá.  Otéká také sliznice v horních dýchacích cestách. Nedostatek vzduchu se správným tlakem , který proudí Eustachovou trubicí z nosohltanu do středouší, vytvoří podtlak. Pokud je ve středouší podtlak , sliznice ve středouší začne produkovat tekutinu  a silným smrkáním se do ní dostávají  bublinky vzduchu.  Pokud je bubínek průhledný, objeví se za bubínkem tekutina s  bublinkami vzduchu.
Výsledek vyšetření  potvrdí  tympanometrické vyšetření . Na grafu vidíme křivku  C (podtlak ve středouší) nebo křivku B (tekutina ve středouší).
 
 
 
 
 
 
 
K léčbě používáme kapky nebo spreje  do nosu, protože musíme léčit horní dýchací cesty.  Léky obsahují  různé kombinace látek proti zánětu  a hlavně proti otoku, abychom obnovili funkci Eustachových trubic.  Kontrolní  tympanometrické vyšetření  po vyléčení zánětu nám ukáže křivku A (správný tlak ve středouší ). Vyšetřením sluchového prahu (audiogram)na obou uších potvrdíme původní stav sluchu.
Záněty  trpí  často  děti s alergiemi, protože jejich horní dýchací cesty (nos, nosohltan, Eustachova trubice a vedlejší nosní dutiny) mají trvale ztluštělou sliznici a ventilace středouší přes Eustachovu trubici je zhoršena. Pokud je stav dlouhodobý, vede k lehké nedoslýchavosti. Dospělý člověk si uvědomuje zhoršený sluch a nechá se vyšetřit , ale dítě tuto situaci nedovede popsat 
 
Zánět středního ucha je pravděpodobně nejčastější příčinou bolestí ucha u dětí v souvislosti s nachlazením.  Příznaky  jsou:  trvalá bolest ucha spojená se zalehnutím, nosní sekrece, může se objevit  zvýšená  teplota až  horečka. Pokud dojde ke  spontánnímu proděravění bubínku,  objeví  se výtok z ucha, což obvykle přinese úlevu od bolesti. Při vyšetření  vidíme překrvený, většinou vyklenutý bubínek, za ním se sbírá  tekutina. Zavádění  ušního zrcátka do zvukovodu nezesiluje bolest (na rozdíl od zánětu zvukovodu).  Může zabolet tlak na chrupavčitý výstupek mezi uchem a tváří nebo poklep na kost za uchem. 
 
 
 
Léčba je podobná jako u kataru Eustachovy trubice. Používají se  kapky nebo spreje do nosu (vždy léčíme zánět horních dýchacích cest) a doplňujeme o ušní kapky. Podle nálezu na bubínku se rozhodujeme, zda provedeme  paracentézu (propíchnutí bubínku). Cílem je uvolnit  nahromaděnou  tekutinu ve středouší a tím i rychleji vyléčit zánět.  Při tomto ošetření lékař zavede otoskopické zrcátko a nejčastěji pod kontrolou mikroskopu, který je zavěšen na pohyblivém rameni , provede tenkou jehlou propíchnutí bubínku na přesně stanoveném místě.  Je  důležité, aby hlava pacienta byla fixovaná.  Dětem i dospělým proto hlavu přidržuje sestra.  Bubínek je velice citlivý,  zákrok se z tohoto důvodu provádí skoro vždy po předchozí lokální anestezii („místním umrtvení“). Na bubínek se na několik minut umístí vatička napuštěná  anestetikem.  Tato procedura může být mírně bolestivá a nepříjemná, ale propíchnutí bubínku již nebolí.